Olympačky vs Kladno

10.11.2011

Po delší zápasové odmlce jsme se konečně dočkaly a v neděli 6. 11. vyrazily- pardon, i s trenérem, tedy vyrazili- do Berouna. Náš první a zároveň poslední zápas tohoto dne začínal něco málo po deváté hodině. Díky Bohu (my z Olympu to máme k Němu blízko, proto není problém s ním cokoliv domluvit ;-) ), že jsme nehrály už v osm, protože je docela možné, že by některé z nás neopustily svou vyhřátou postel. Už takhle totiž některé z nás – ty, které bydlí na opačném konci Prahy (myšleno od výpadovky na Plzeň), či ještě dál – vážně přemýšlely, zda jim stojí za to, vstávat v neděli (!) v 5:30.. Ale samozřejmě, že jsme se nakonec všechny sešly v plné sestavě, což bylo 10 hráček + brankářka! To se ovšem nedá říci o našich soupeřkách, týmu z Kladna. Holky měly doslova studenou lavičku – nikdo ji nezahříval, všechny byly v poli.

 

Hra začala zvolna, už si ani nepamatuji, zda vůbec padl nějaký gól v první třetině. Ale co si dobře pamatuji je fakt, že nám je florbalová branka poněkud malá, a vážně zvažujeme poslat žádost na vedení čfbu, zda by se v naší lize nemohly trochu pozměnit pravidla, že by nám více vyhovovala branka fotbalová! Tolik, jako v tomto zápase jsme nikdy nestřílely, ale 99% střel letělo těsně (cca 3m) vedle branky. Nás to ale neodradilo, naopak, říkaly jsme si, že to zákonnitě do té branky přeci někdy padnout musí, a ještě jsme zvýšily palnou frekvenci. A ono to vyšlo! Rozsekla to naše kapitánka Péťa, které nahrávala Janička. Janičce se asi nelíbil jeden ušmudlaný bod za asistenci a rozhodla se, že své osobní skóre musí navýšit o gól a tak, když jí naše nová posila Terka tak hezky nahrála, vystřelila (nezvykle pro Janičku) dříve, jak metr před brankářkou = druhý gól. A když už byla Janička v tom, poslala balónek naší sniperce Kejkej, která vstřelila náš třetí gól.

 

Zato soupeřky na naši brankářku moc často nepálily (ve srovnání s námi), ale nutno podotknout, že když už vystřelily, bylo to většinou na jistotu, tedy na gól. A abych to upřesnila a byla konkrétní, jistoty byly čtyři, ty ostatní střely vychytala naše Lůca.

 

Co říci na konec? Radost z výhry si šetříme na horší časy ;-) Smekáme před soupeřkami, které jsme, když už nic jiného, chtěly aspoň utahat, Ty se ale nedaly. I přesto, že nemohly střídat, po zápase vypadaly, jakoby právě přišly na plac.

 

Nicméně, zklamané jsme ze sebe vůbec nebyly, naopak, hřál nás DOBRÝ POCIT ZE HRY a pochvala trenéra. To je totiž pro nás důležitější, než samotná výhra!

 

(S nadsázkou mohu říci, že stav 3:4 je pro nás vlastně takovou malou výhrou.)

 

Ivča


Komentáře

K tomuto příspěvku zatím nebyly přidány žádné komentáře.

Přidat komentář

*
*
*
 

Váš email není nikde publikován ani sdílen. Váš email slouží ke zobrazení vaší fotky, pokud máte službu Gravatar.


Povinná pole jsou označena *

Můžete používat následující HTML značky a atributy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>